Nejůspěšnější motory

Tomáš BAŽANT SPŠ Chrudim 1804ot/min, rok 2014

Pracovní píst - d32 x 20mm, zdvih 4,5mm ! - Soustružený z duralu

Přehaněč - lepený z balzy vteř. lep., d97 x 30mm (komora d 100mm), zdvih 3,5mm, spodní ploch chráněna proti žáru 3 vrstvami alobalu proloženými vrstvičkami silikonu, okraje lepeny vteř. lep.,

stěny lakované.

Komora - složená ze dvouhliníkových trubek oddělených 3 mm překližkou. Dno komory - Al plech 2mm, vše spojeno silikonem.

Ojnice - vyrobené z balzy (pokryté alobalem), použita kuličková mikroložiska, horní D = 5mm s keramickými kuličkami (menší odpor) spodní D = 4mm, ocelová. (koupeno v zahraničí přes ebay).

Tomáš motor nemazal, pouze pročistil ložiska sprejem -Čistič brzd

 

Otáčky 1804/min jsou fantastické a 1612 v druhém rozběhu je potvrdilo.

Jaká psaná, či nepsaná tvrzení, či mýty nám Tomáš svým výkonem naboural ??

- Že přehaněč má dojet pokud možno co nejblíže ke dnům komory

- Že na teplosměnných plochách musí být žebra

A co jeho motorek naopak potvrdil ??

- Vůle mezi přehaněčem a komorou asi 1,5mm

- Nemazání je výhodné, ale pozor na materiály a přesnost (olej dotěsňuje)

- Hmotnosti a tím setrvačné síly hrají významnou roli. Kdo stál poblíž startovního plamene, musí potvrdit neuvěřitelnou lehkost a klid, s nimiž se motor rozbíhal.

David Kolář, SPŠ ŽĎÁR nad Sázavou, č.roč. 2010, 1080ot/min

Tak tady je Davidův stroj na startu a krásně vidíme, jak prostě je přetlakový motorek realizovám. Ale jako každá prostota a zdánlivá jednoduchost klame tělem - je zapotřebí velké přesnosti při výrobě - u Davida zaběhaný grafitový píst v mosazném válci a plechovka zasunutá v duralovém tělese.

Bombička s Heliem, trubičky i spoje též vypadají jednoduše, ale kde je vzít, jak je smontovat - za to vše David zaslouží obdiv a uznání.

Na tomto místě, právě u Davida, bych chtěl zdůraznit jednu věc, která se týká měření otáček. Není to vůbec jednoduché. Laserový otáčkoměr počítá odrazy paprsku od bílého štítku na setrvačníku. Pokud je setrvačník matně černý a štítek jasně bílý, není problém, otáčky na displeji nepřeskakují. Stačí zamaštěný štítek, či nepříliš matný povrch a do zvyšujícího se počtu otáček občas naskakují čísla skokově větší, či naopak menší. A tak člověk musí pečlivě sledovat vývoj otáček a eliminovat čísla třeba lákavá, ale nepravdivá,jako je právě těchto 1951 ot/min. Nicméně, věřím, že je jednou v naší soutěži dosáhneme.

Otáčky motoru nyní spolehlivě měří a jejich průběh zaznamenává měřidlo firmy Vernier.

Další aktuální věc je ten skok v otáčkách, daný přetlakovým uspořádáním. Přetlakový motorek má větší účinnost, tím větší výkon a tím lépe překonává pasivní odpory mechanismů. To vše je jasné, v pořádku (stroji se nedodává žádná energie zvenku navíc, tlak je v celém objemu motoru). A za toto skokové vylepšení vyhrál David první místo. Problém nastává motivační. Bez přetlaku běhal Davidův motor na 750 otáčkách, s přetlakem Helia skokově o 400 ot/min více.

MARTIN VOLTR a ŠIMON SVOBODA, SPŠ Hradec Králové, 1543 ot/min, 2017

Nechme promluvit autory vítěze soutěže 2017:

Samotná koncepce našeho motoru se nijak nevymyká standardu, prostě klasika 🙂 Vždy jsme se snažili jít co nejjednodušší cestou, což se nám nakonec vyplatilo. Chladič nám sehnal učitel a je původně ze staré vojenské radiostanice. Na komoru jsme použili konzervu od kočičího žrádla, které jsme vyklopili ve škole do záchodu 😀 a je přilícována vysoustruženou ocelovou přírubou k chladiči. Přehaněč jsme použili ten, který jsme vám ukazovali z lehkého plastu. Byl nalepen na tyčce ze sklolaminátu o průměru 5 mm, pro kterou jsme soustružili a vystružovali průchodku z litiny. Pístek klasický, soustružený z duralu o průměru 22 mm, a válec soustružený a přesně vystružený rovněž z litiny jako průchodka. Klikový mechanismus uložen a sestaven klasicky, jako téměř u všech motorků na Vaší soutěži. Původně jsme použili hliníkový setrvačník, ale více se nám osvědčil setrvačník mnohem lehčí, vyrobený z plastu. Zdvih pístku= 16 mm, zdvih přehaněče= 11 mm.

Na motorku tedy nejsou žádné speciální vychytávky, poslední náš výsledek je spíše důsledkem tříletého ladění a odstraňování much (například se nám osvědčilo to, že se přehaněč nepohybuje přesně uprostřed komory, ale trochu níže tak, že v dolní úvrati téměř sedí na dně, ale v horní úvrati má ještě kousek mezeru). Myslíme si, že na otáčky má největší vliv to, jak přesně je motorek vyroben (aby neházela klika, vše dobře těsnilo a nic nedrhlo a kladlo co nejmenší odpor) a mnohem méně podstatné už je např. to jak velký je chladič nebo jakým způsobem se motorek chladí 🙂

Martin se Šimonem byli v soutěži již v předcházejících letech a pro ročník 2018 se pokusí překonat hranici snů – 2000 ot/min. Těšíme se.

VOJTA ČERMÁK, SPŠ BETLÉMSKÁ, 2010 – 2012,nejoriginálnější vítěz technického vylepšení.

Když se Vojta Čermák poprvé zamýšlel nad nabízenou stavbou motoru, ihned prohlásil, že musí pracovat s kulisovým mechanismem, aby v krajních úvratích vznikla krátká prodleva výhodná pro přestup tepla. Vize čmárané na tabuli a kousky papíru vypadaly neskutečně. Úžasné je, že Vojta stroj realizoval. V prvním kole soutěže se nad plamenem rozbíhal vůbec poprvé a tak v tabulce výsledků jeho otáčky jsou nejnižší.

Nicméně, mouchy vychytal zakrátko a my se můžeme na You Tube přesvědčit, jak mu to šlape. http://www.youtube.com/watch?v=tgIb1SRbOxc

Vojta upravil motor i tak, že přes dálkově ovládanou spojku poháněl na svíčku sám sebe a s dálkově řiditelnými kolečky se proháněl po hale muzea.

Nutno poznamenat, že jeho otáčky nebyly nejvyšší, ale díky kulisovému mechanismu měl určitě větší kroutící moment.

Ještě detail mechanismu: